Publikováno před 2 měsíci

Prvních 30 minut s Claude Code (pro lidi, co nikdy neprogramovali)

Tři nastavení, bez kterých je Claude Code jako taxikář bez adresy. Záchranná síť jménem Git, soubor CLAUDE.md, co z AI udělá snesitelného kolegu, a proč první projekt nemá být ta aplikace, o které sníte půl roku. Checklist pro první půlden.

Tři nastavení, bez kterých je Claude Code jako taxikář bez adresy. Tenhle článek je tvůj checklist pro první půlden vibecodingu: nastavíš si CLAUDE.md, zapneš Git jako záchrannou síť a naučíš se zadávat úkoly tak, aby je Claude splnil správně. Předpokládám, že Claude Code už máš nainstalovaný. Pokud ne, tady je návod na instalaci.

Jak nastavit CLAUDE.md: soubor, který změní všechno

Tohle je ta nejdůležitější věc hned na začátek.

CLAUDE.md je textový soubor, který si Claude Code přečte pokaždé, když s ním začneš pracovat. Představ si ho jako briefing, který dáš novému kolegovi první den v práci. Bez něj bude Claude předpokládat, že jsi programátor, a bude se podle toho chovat. Bude mluvit v technickém žargonu a nebude dostatečně vysvětlovat co dělá. Což je recept na katastrofu, když nerozumíš kódu.

Soubory jsou dva: globální (uložený v tvém domovském adresáři) je pro osobní preference – co jsi za člověka, jak s tebou má Claude mluvit, jak má pracovat. Platí ve všech tvých projektech. Lokální je pro pravidla konkrétního projektu – jaká architektura, jaké konvence, co je v něm důležité. Platí jen v něm.

A jedno klíčové slovo. Nikdy Claudovi neříkej „zapamatuj si“ – ty pak nevíš, jestli pravidlo skončilo v globálním CLAUDE.md, v lokálním, nebo někde úplně jinde. Říkej vždycky přesně „zapiš si do globálního CLAUDE.md“ (případně „do lokálního CLAUDE.md“, pokud jde o pravidlo projektu). Máš pak jasno, kde pravidlo žije a v jakých projektech platí.

Řekni Claude Code:

Do globálního CLAUDE.md si zapiš toto:

Jsem neprogramátor. Neumím číst ani kontrolovat kód.
Všechna technická rozhodnutí mi vysvětli jednoduše, bez žargonu.
Když se mám rozhodnout, ukaž možnosti s pro/proti a doporuč jednu.

- Po každé změně shrň, co jsi udělal a proč, lidsky
- Když se něco rozbije, nejdřív vysvětli co se stalo, pak navrhuj opravu
- Změny dělej malé, jednu po druhé
- Když dokončíme funkční celek, nabídni git commit a případné doplnění CLAUDE.md o nová pravidla

- Nemaž soubory bez ptaní
- U úkolů s víc kroky mi nejdřív ukaž plán a počkej na schválení

Pokud nechceš jen výsledky, ale chceš se programování po cestě postupně učit, přidej do CLAUDE.md ještě tohle:

- Když použiješ technický termín, hned ho jednou větou laicky vysvětli
- Když si vybíráš mezi víc možnostmi, řekni mi, jaké další byly a proč jsi šel zrovna touhle

A průběžně si CLAUDE.md vylaďuj. Všimneš si, že Claude opakovaně dělá něco, co nechceš? Řekni mu, ať do CLAUDE.md zapíše nové pravidlo. Tenhle soubor je živý dokument, ne náhrobní kámen.

Ale měj na paměti tohle:

  • Stručnost. CLAUDE.md musí být krátký. Když napíšeš román, důležité pokyny se ztratí v šumu. Každý řádek si musí zasloužit místo. Ptej se: udělal by Claude bez tohoto řádku chybu?
  • Konkrétnost. „Buď opatrný“ Claude ignoruje. „Nemaž soubory bez ptaní“ respektuje. Piš příkazy, ne zbožná přání.

Git: Záchranná síť, bez které nezačínej

Git je věc, bez které Claude Code na Windows vůbec nefunguje. Měl by být součástí instalace, ale pokud ho ještě nemáš, vrať se k návodu na instalaci. A pak řekni Claudovi tohle:

„Inicializuj Git repozitář a po každé větší změně vytvoř commit se srozumitelnou zprávou v češtině.“

Nemusíš umět žádné git příkazy. Claude je píše za tebe. Ale tohle o něm vědět musíš: pamatuje si každou verzi tvých souborů. Je to jako nekonečné undo, ale pro celý projekt. Když Claude jednoho dne něco rozbije – a rozbije, to ti garantuju –, řekneš mu „vrať to zpátky, včera to fungovalo“ a on to vrátí.

Bez Gitu bys plakal. S Gitem řekneš „ups“ a jedeš dál.

A pokud chceš tu historii změn i vidět, ne jen vědět, že existuje, nainstaluj si GitHub Desktop. Je to aplikace, ve které přehledně uvidíš, co se kdy změnilo, a můžeš se ke starší verzi vrátit jedním kliknutím.

Začni s něčím malým, ne s aplikací snů

Vím, je to lákavé. Máš k dispozici mocný nástroj a chceš rovnou postavit web nebo aplikaci, o které přemýšlíš už půl roku. Ale stejně jako bys poprvé za volantem nejel rovnou na dálnici, začni na parkovišti.

Tři skvělé první úkoly:

Organizace souborů:

„Přejmenuj všechny fotky v téhle složce podle data pořízení, formát YYYY-MM-DD.“

Analýza dat:

„Otevři tenhle CSV soubor a řekni mi, kolik je tam unikátních emailových adres a které se opakují nejčastěji.“

Jednoduchá automatizace:

„Projdi tuhle složku, všechny PDF slouč do jednoho souboru, seřazené podle názvu.“

Proč zrovna tohle? Protože u malých úkolů okamžitě vidíš výsledek. Fotky se přejmenovaly? Funguje. CSV má 342 emailů? Můžeš si to ověřit ručně. Tohle je tvůj kalibrační test. Zjistíš, jak Claude přemýšlí, jak reaguje na tvoje instrukce a jak moc musíš kontrolovat výsledek.

A hned u těchhle drobností si zkus i Git. Řekni Claudovi „udělej z toho commit“. Pak schválně řekni „vrať to zpátky před poslední změnu“ a sleduj, jak se soubory vrátí do předchozího stavu. Naučíš se to v klidu na drobnostech, místo abys to zkoušel poprvé v panice ve chvíli, kdy ti Claude rozbije půldenní práci.

(Spoiler: kontrolovat musíš vždycky. Ale o tom za chvíli.)

Víc ukázek najdeš v článku Co všechno umí Claude Code, zdaleka to není jen programování.

Jak Claudovi zadávat úkoly, aby je splnil správně

Stačí jeden vzorec:

Co chci + Proč to chci + Jaká mám omezení

Špatně:

„Udělej mi web pro cukrárnu, ať to vypadá moderně.“

Dobře:

„Chci jednoduchou stránku pro mou cukrárnu, protože zákazníci pořád volají a ptají se na ceny, místo aby se podívali online. Úvodní strana s fotkami dortů, ceník a kontaktní formulář. Použij čisté HTML, CSS a JavaScript, žádné frameworky. Design světlý, moderní, přizpůsobený mobilům.“

První zadání je jako říct taxikáři „jen mě někam odvez, ať to stojí za to“. Druhé mu dává adresu, kudy nechceš jet, a že máš alergii na osvěžovač ve tvaru stromečku.

Pár tipů, co fungují:

  • Říkej proč, ne jen co. „Přidej kontrolu toho políčka“ je horší než „Přidej kontrolu telefonního čísla, protože lidi píšou nesmysly a pak se diví, že jim nepřišla odpověď.“ Když Claude zná důvod, udělá lepší rozhodnutí.
  • Jeden úkol = jedna konverzace. Nemíchej „oprav formulář“ s „a taky změň barvy a přidej blog“. Když do jedné konverzace nacpeš všechno, Claude se v tom začne motat jako turista v pražských uličkách. Nemusíš kvůli tomu Claude Code zavírat a spouštět znovu – stačí napsat /clear a začneš s čistým stolem.
  • Když nerozumíš, ptej se. „Vysvětli mi to jednoduše a doporuč, co mám vybrat.“ Nemusíš rozumět kódu. Musíš rozumět rozhodnutím, která se dělají.

Jakou technologii zvolit

Když vibecoduješ, AI generuje dramaticky lepší kód pro některé technologie než pro jiné, prostě proto, že se na nich víc naučila. Tahle volba má obrovský dopad na výsledek a neprogramátor ji nemůže udělat informovaně. Tak tady je tahák:

Statický web (vizitka, portfolio, landing page):

→ „Použij čisté HTML, CSS a JavaScript. Bez buildovacích nástrojů, žádný npm.“
→ Hostuj zdarma na Netlify. Nula konfigurace, nula korun.

Složitější webová aplikace (něco, kde uživatel klikáním vyrábí výsledek – pokročilá kalkulačka, plánovač, lokální editor – pořád ale jen v prohlížeči, bez serveru a bez přihlašování):

→ „Použij TypeScript a ke každé funkci napiš testy.“
→ Proč TypeScript? Na tom, že má smysl, se shodne drtivá většina programátorů. A to se u programovacích jazyků skoro nikdy nestane.
→ Proč testy? Test je krátký program, který sám zkontroluje, že tvoje appka dělá, co má. Bez testů u větší aplikace dřív nebo později narazíš na situaci, kdy Claude opraví jednu věc a tím rozbije tři jiné. Testy to odhalí hned – Claude je sám pouští, sám vidí, co rozbil, a sám to opraví.

Nástroj jen pro sebe, co neběží na webu (skript pro organizaci souborů, dávkové zpracování dat, automatizace, lokální dashboard):

→ „Vyber technologii sám podle toho, co dává smysl, a nainstaluj všechno potřebné tak, aby to fungovalo s češtinou.“
→ Claude si pravděpodobně zvolí Python nebo Node.js – oba jsou pro tyhle úlohy ideální. Ty se o to nemusíš starat. Claude pozná tvůj operační systém, všechno nainstaluje a nastaví správně.

Cokoliv s uživateli, platbami nebo citlivými daty:

→ Najmi vývojáře. Vážně. Tohle není oblast na experimenty.

Kdy to můžeš dát na internet – a kdy radši ne

Tady přichází otázka, která odděluje nevinné hraní od reálného průšvihu: používá tvoje aplikace databázi?

Pokud všechna data žijí v prohlížeči (na počítači toho, kdo aplikaci otevře), nemáš se čeho bát. Nikdo cizí se k nim nedostane, protože nikde jinde nejsou. Osobní web, portfolio, kalkulačka, plánovač, poznámkovník, to všechno klidně hoď na internet. I kdyby kód nebyl dokonalý, nejhorší, co se stane, je, že stránka bude ošklivá.

Jakmile ale do hry vstoupí databáze (a tím myslím jakýkoliv server, kam se ukládají data od uživatelů), situace se radikálně mění. Databáze je sejf. A stavět sejf bez toho, abys rozuměl bezpečnosti, je jako hrát si se střelným prachem podle návodu na YouTube.

Co se může stát? Nic teoretického. Seznamovací aplikace Tea byla vytvořená neprogramátory. Únik 72 000 fotek občanských průkazů skončil na 4chanu. Sociální síť Moltbook se chlubila tím, že „nezapsali jediný řádek kódu“. Přístupový klíč k databázi byl viditelný přímo ve zdrojovém kódu stránky. Stačilo zmáčknout F12.

Takže jednoduchý tahák:

Klidně dej online:

  • Osobní web, portfolio, blog
  • Kalkulačka, plánovač, poznámky, cokoliv, kde data zůstávají v prohlížeči
  • Prototyp pro ověření nápadu (ale ne pro ostrý provoz s reálnými uživateli)

Tady potřebuješ vývojáře:

  • Cokoliv s přihlašováním uživatelů
  • Cokoliv s platbami
  • Cokoliv, kde ukládáš data cizích lidí do databáze
  • Cokoliv, co chceš prodávat jako službu

Máš nápad na aplikaci s databází? Skvělé. Navibecoduj si prototyp, ukaž ho lidem, ověř, jestli o to někdo stojí. A pak si najdi vývojáře, který z toho udělá bezpečný produkt. Prototyp ti ušetří měsíce vysvětlování a spoustu peněz. Ale nikdy ho nenasazuj do ostrého provozu tak, jak vypadl z AI.

Kolik to stojí a může mi to rozbít počítač?

Peníze. Claude Code funguje v rámci předplatného Claude, což je konkurent ChatGPT. Základní plán Pro za 20 dolarů měsíčně ti dá prostor to osahat. Přihlásíš se a jedeš. Když začneš stavět něco většího, narazíš na strop, ale neboj, Claude ti řekne něco jako „pokračujeme za dvě hodiny“ a po pauze jedeš dál. Pokud ti čekání nevyhovuje, je tu tarif Max za 100 dolarů. Pořád nic oproti sazbám programátorů.

Bezpečnost tvého počítače. Claude Code pracuje přímo s tvými soubory, to je fakt. Než udělá cokoliv destruktivního, ukáže ti, co chce provést, a čeká na tvoje schválení. Ale to neznamená, že můžeš odklikávat všechno poslepu. Čti, co ti navrhuje. Nerozumíš tomu? Zeptej se ho, co přesně ta změna udělá.

Často kladené otázky

Co když Claude udělá chybu, kterou jako neprogramátor nepoznám? Část chyb skutečně nepoznáte. Pojistky pomohou jen s některými typy chyb. Git si pamatuje každou verzi, takže špatnou změnu kdykoli vrátíte zpět. Do CLAUDE.md napište, ať vám Claude každou úpravu vysvětlí česky, než ji potvrdíte. U větších věcí nechte druhý model nebo známého programátora kód zkontrolovat. Co ale jako neprogramátor sami neověříte, je tichá chyba, která se neprojeví hned. Špatně uložená data. Bezpečnostní díra. Otestujete jen viditelné chování („funguje to?“), nikoli vnitřní správnost. Proto u věcí, kde na chybách záleží (cizí data, peníze, citlivé úkoly), nezůstávejte sami.

Jak velkou aplikaci si můžu sám navibecodovat? Skripty, kalkulačky, statické weby, jednoduché nástroje pro vlastní potřebu zvládnete. Od určité velikosti ale projekt potřebuje, aby někdo hlídal, že má správnou architekturu, aby se nezhroutil. Čistá organizace kódu a rozumné rozdělení odpovědností jsou věci, které bez znalosti programování sami neuhlídáte. Buď tedy přiberte programátora, nebo se sami začněte učit kódu rozumět.

Naučím se programovat tím, že používám Claude Code? Záleží jen na vás. Když si necháte všechno udělat a kód nečtete, neučíte se nic, jen ovládáte nástroj. Když si od Clauda vyžadujete vysvětlení každé změny, ptáte se na to, čemu nerozumíte, a postupně zkoušíte sami číst, učíte se efektivně. Ale počítejte s tím, že se naučíte spíš rozeznávat, jak kód vypadá, než ho sami od základu psát. Strukturovaný kurz vám dá hlubší pochopení, ke kterému samotné hraní s AI nestačí. A hlavně: většina lidí, kteří začínají s Claude Code, chce výsledky, ne výuku, a proto se v praxi nenaučí skoro nic. Otázka je, do které skupiny patříte.

David Grudl Programátor, blogger a AI evangelista. Vytvořil Nette Framework používaný statisíci webů. Píše na Uměligence o umělé inteligenci a phpFashion o webovém vývoji. Každý týden moderuje Tech Guys a učí lidi pracovat s ChatGPT a dalšími AI nástroji. Fascinují ho technologie, které mění náš svět, a rád je přibližuje široké veřejnosti.